Říj 292012
 

opět po časeVladimír Volegov  *19.12.1957

Narodil se v ruském Chabarovsku, s malováním začal ve třech letech. Po absolvování umělecké školy Krivoj Rog a službě v armádě byl přijat do Polygrafického institutu ve Lvově. Začátkem roku 1984 se zúčastnil a zvítězil v mezinárodní soutěži plakátového umění. Do Moskvy se Vladimír odstěhoval v roce 1988, pro významná ruská nakladatelství navrhoval plakáty, obaly na CD a kazety pro hudební skupiny. Při práci s nakladatelstvími prokračoval v práci na obrazech a účastnil se výstav.

V roce 1990 cestoval po Evropě, kde si vydělával malováním portrétů na ulicích Barcelóny, Berlína, Vídně a v dalších městech Evropy. Tato zkušenost přispěla ke zdokonalení jeho malby.

V únoru 2004 podepsal dlouhodobý kontrakt s americkým nakladatelstvím Soho Editions.

 

 

 

 

 

 

Ano, obrazy které budou následovat jsou ve svém souhrnu z mého pohledu kýčem. Ale kýčem, který už žije vlastním životem a má v sobě dávku stylu. Technika zvládnutá, vycizelovaná léty ztrávenými v ulicích, zřejmá rychlost malování plynoucí z předchozí informace, daná snahou se uživit, kýčem obrazy činí stereotyp námětů , lhostejnost k tématu , snaha po líbivosti, neustálá recyklace předmětu bez větší zaujatosti (atributy:  žena, dítě, květina, kniha, klobouk, zvířátko…). Přesto zveřejňuji s ohledem na téma Ženy, které čtou jsou nebezpečné.

 

Prokládám z jiného soudku: podvečer, mámivé podvečerní světlo, stín, děvče, květiny

A opět zpět u tématu

Něha…

Přitvrdíme…

Ještě neodcházejte, jedeme dál..

Silný kafe!   (to nejsou názvy obrazů, jen komentář)

Pozor změna! Objevuje se nový prvek: kytara. Oduševnělá kráska právě odložila hudební nástroj a pokračuje v obohacující činnosti. bere do rokou knihu, jak jinak, doporučuje 10 knihovnic z deseti

Cítíte tu vůni moře… zcela atmosférou rozložena krasavice odkládá knihu a nasává, odpočívající kotě v pozadí

Tohle tady už bylo… ne, nebylo, spletla jsem se, to ta drapérie

Vše jak má být

Jsme ve finiši

Jdeme do finále

A na spravení chuti van Gogh, obraz, o kterém jsem donedávna nevěděla:

Říkám si, zvládnout techniku mistra dokáže po čase i šikovný a pracovitý řemeslník, problémem zůstávají náměty, ale i tak lze pochodit,  příkladně obrazy Daliho v pozdním období

  4 Responses to “Krásné ženy čtoucí”

  1. Jen by mne zajímalo, co ty krásné ženy čtou? Tuším, že „Padesát odstínů šedi“. :-)

    • Každý o tom mluví, informace se donesla i do našeho odd. dospělých, to musí být nejméně takový hit jako byla svého času Babička! Musím alespoň nahlédnout, až ji budeme mít ve fondu!

  2. Já, naštěstí, nahlédnout nemusím. Tu knihu čte převážná většina ženského osazenstva naší firmy a každé ráno následuje diskuze o přečteném – někdy i v dramatickém ztvárnění. Zatím mám pocit, že stačí opravdu jen nahlédnout. :-)

  3. Ztěží si dovedu představit, co je na té knize tak vzrušujícího, že to ještě dokáže takhle rozpumpovat dnešní pracující ženu/ny. Vždyť je to jen kniha! Myslela jsem, že na tohle téma bylo už napsáno všechno. Asi jsem se spletla. Momentálně jsem v informačním stínu :( .

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Bad Behavior has blocked 67 access attempts in the last 7 days.