Čec 112011
 

a zrovna knihovna!


Olomoucká vila přerovské vlastenky Františky Lipčíkové je jednou z mála kubistických staveb na Moravě. Zažila devastaci i pokus o stěhování, nakonec zůstala ušetřena. Obklopilo ji sídliště a rušná výpadovka. Přesto se v ní bydlí již 90 let.

/files/kubisticka_knihovna1.jpg

Na podzim smutná, na jaře a v létě ožívá; – to když břízy obrostou zeleným listovím. Úžasný detail – zelená kubistická vrata, duše citlivého obdivovatele kubistické architektury šílí!

Tvar kubistické vily vychází z renesance a klasicismu -  | foto: Knihovna města Olomouc

Začátek řetězu sahá Františce Lipčíkové (1863-1948), která předtím žila léta v Přerově, kde patřila za Rakouska-Uherska k angažovaným vlastenkám. Po smrti manžela v roce 1914 se rozhodla přestěhovat za příbuznými do Olomouce. Koupila tu dva domky, nechala je spojit a přestavět na vilu. Připomíná trochu venkovský zámeček, nemyslíte? V jednom křídle byla kuchyně s jídelnou, v druhém společenská místnost s hostinskými pokoji. V patře byly další obytné pokoje.

„Od silnice oddělovala vilu předzahrádka se stylovým plotem, který umocňoval kubistický dojem. Zahradu zdobily břízy, z nichž jedna tu je dodnes,“ říká Lenka Prucková, ředitelka Knihovny města Olomouce, která má dnes ve vile pobočku. Zahradu údajně navrhl významný dendrolog Quido Riedl.

Dům navrhl pražský architekt Rudolf Stockar. Nezapře inspiraci palladiánskými vilami (vily stavitele Andrea Palladia z 16. stol. v Itálii – volná inspirace spočívá v předsazeném vstupním průčelí, zde ovšem uzavřeno = u PV sloupový otevřený kortikus – viz odkaz výše – foto, trojúhelníkovém štítu, bočních křídlech).

Vstupní uzavřený „kortikus“, kubistické „napodobeniny“ antických sloupů, hádám původní stylově  tvarovaný zelený štítek, trojúhelníkový štít.

Skvěle nafotografované prvky kubistické architektury – povšimněte si, čtyři kubisticky tvarovaná okna lemují předsazený vstupní prostor. Ostatním – rovným – nechybí alespoň náznaky diagonálních příček, aby okna nepůsobila tak vesnicky, tradičně. Detail – okap s ladným prodlouženým jazýčkem.

Je to jak říkám..

Kubistické nároží, tvořené specifickou představou architekta o antickém sloupu v kubistickém duchu. Skvělé! Římsy přecházejí plynule ze sloupu na fasádu a opět na sloup, obtáčejí vstupní část ústřední části budovy a přecházejí dál a dál a dotvářejí členitost budovy, rozbíjejíce její jednotvárnou linii. Pohleďte výše!

Opět několik detailů..

Členité trojúhelníkové okno zdobí trojúhelníhový štít – a nyní záběry interiéru budovy z hlediska zachovalých kubistických detailů


Malá kubistická sklípková klenba, snad toaleta?

Vtipné! Přes diagonálu náhled na futra kubistických dveří

Dřevěné zábradlí a jeho ozdobná hlavice

Nábytek v interiéru je zvolen s citem, podlaha s ohledem na praktičnost. Soudím, že původně zde také byl praktický povrch, ale samozřejmě dobový.

Přežila asanaci, odnesl to plot

Lipčíkovi v roce 1928 vilu prodali katolickému politikovi Mořici Hrubanovi, místopředsedovi Senátu. Ten chtěl ještě za Rakouska řešit českou samostatnost pod křídly monarchie, paradoxně se však stal ministrem v první československé vládě. Politické funkce zastával až do mnichovské dohody, po níž se stáhl z veřejného života.

V olomoucké vile žil i Hrubanův syn Vladimír, právník, člen řádu svatého Lazara a nositel titulu papežský komoří. Za okupace byl zatčen a v dubnu 1945 popraven. Mořic Hruban se dožil konce války, ale v září 1945 zemřel na mrtvici. Potom až do roku 1986 vila patřila státu, rozdělená na nájemní byty.

Na jaře 1968 byla celá čtvrť zbourána. Vila Františky Lipčíkové byla ušetřena, ale obklopilo ji sídliště. Z klidné silnice, která vedla před vilou, se stala rušná výpadovka. V sedmdesátých letech se uvažovalo o tom, přestěhovat vilu jinam. „Nakonec zůstala, ale dálnici musel ustoupit plot,“ říká Lenka Prucková.

Bydlí tu levně, musí odklízet sníh

V roce 1986 zdevastovanou vilu získala městská knihovna. Z původního zařízení nic nezůstalo. „V letech 1986 až 1989 měl vilu rekonstruovat podnik OPS Olomouc, ale jen prohloubil devastaci. Po revoluci, kdy nám vzali blízký kulturní dům s pobočkou, se nový ředitel do toho obul a do roka byla provedena rozsáhlá rekonstrukce,“ vzpomíná Lenka Prucková.

Schodiště s netradičním oknem kopírujícím jeho stupně a následuje poslední umělecký snímek :) , který vám pohled na toto okno přiblíží ze dvora

V roce 1991 knihovna ve vile otevřela svou největší pobočku, za 18 tisíci knih sem dochází 1 500 čtenářů. V podkroví měl být pokoj pro návštěvy, ale nakonec ho využili pro aktivity s dětskými čtenáři. Ve foyeru se konají výstavy, v části vily sídlí firma prodávající váhy.

Pak je tu ještě služební byt. Žije v něm jeden z IT pracovníků knihovny. „Je to již asi pátý nájemník. Jedná se o dvoupokojový byt s kuchyní, takový startovací,“ popisuje Prucková. Nájemník platí málo, musí však v zimě uklízet sníh ze dvora a jednat s policií, když občas někdo knihovnu v noci poškodí.

Každoročně v září na Dny evropského kulturního dědictví zaměstnanci provázejí po vile a vykládají návštěvníkům její historii. Občas se sami něco dozvědí. „Několikrát přišli lidé, kteří tu bydleli, třeba nám ukazují, kde měli koupelnu,“ říká ředitelka knihovny. Nedávno si někdo z nich vzpomněl, že v jednom bytě žila i sestřenice bývalého majitele Hrubana.

FAKTA O VILE FRANTIŠKY LIPČÍKOVÉ

* Adresa: Brněnská 80/500, Olomouc – Nová ulice
* Postaveno: 1918 až 1919
* Architekt: Rudolf Stockar
* Styl: kubismus
* Dnešní vlastník: město Olomouc

Zdroj textu s dovolením autora (kromě proloženě, zuzi): http://bydleni.idnes.cz/kubistickou-vilu-v-olomouci-obklopilo-sidliste-plot-musel-ustoupil-dalnici-1s4-/architektura.aspx?c=A100715_173003_architektura_web

Velké díky patří Knihovně města Olomouc, jmenovitě Mgr. Janě Pospíšilové, která mi poskytla fotografie, některé byly dokonce nově nafoceny. Nevím, kdo je jejich autorem, ale zcela jistě je to člověk s citem pro krásu budovy a také pro kompozici fotografie. A focení  kubistické knihovny ho zřejmě bavilo. Byla jsem mile překvapena i fotkou zadní části budovy. Považuji to za velmi kreativní a vstřícné. Děkuji pěkně oběma. zuzi

Pozn.: Už to vím! Autorkou fotografií je Iva Chorá (dle inf. celý svůj dospělý život se zabývá grafickými pracemi), která zároveň pracuje v této vile v dětském oddělení. Ivo bravo! Skvělé fotky!

Pozn: Mimo první v řadě jdou všechny fotky rozkliknout na větší velikost.

 


 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Bad Behavior has blocked 86 access attempts in the last 7 days.