Čer 212011
 

poblíž Staré Huti

Novomanželé Čapkovi získali empírový dům ve Staré Huti u rybníka Strž v roce 1935 svatebním darem k doživotního užívání od svého příbuzného Václava Palivce. Téhož roku se pustili do stavebních úprav, aby byl dům obyvatelný nejen pro Karla a Olgu, ale také pro jejich přátele. A ohromnou práci si vyžádala i úprava zanedbané zahrady.

Čapkova manželka Olga v jednom z dopisů přítelkyni jakoby mimochodem poznamenává: Máme kamenný dům v lesích u vody. Karel Čapek si vyhradil první patro a já přízemí. Tam píšeme dlouhé hodiny, vymýšlíme a k večeru běháme po lesích, často každý zvlášť, abychom se nerušili. Když už píšeme moc dlouho, odveslujeme si hodinu po rybníce, abychom seděním netloustli, což patří k povinnostem dnešního člověka.

Přesto, že Čapek od roku 1925 obýval v Praze na Vinohradech moderní a pohodlný dům (spolu s bratrem Josefem), Strž se mu brzy stala oblíbeným letním sídlem, kam se často a rád vracel.

Je to ten široký svazek lesů a kopců mezi Vltavou a Berounkou; jsou to středočeské Brdy, pohoří nejčeštější, kraj tak český svým rázem a lidem jako málokteré z našich hor. A je chudý, jako všechny kraje, které se líbí oku pocestného: kraj opuštěných hamrů a milířů, kraj někdejších rukodílných cvočkářů, kraj rukavičkářek skloněných nad šicím strojem. Bez konce můžete putovat lesy po hřebenech brd, a vyplašíte leda srní nebo virginské jeleny, kteří tu zdomácněli; v zimě jsou tu svahy bohaté sněhem až do předjaří; rybníky v kosmatém klíně lesů, dobré i strmé cesty, kterými se můžete potloukat od studeného důlu Vltavy po kadeřavou světlost údolí Berounčina. Vždycky to byl a je to nadál sám zeměpisný střed Čech. (citace KČ)

Dům se nachází v historickém areálu, ve kterém byla v 19. století zpracovávána železná ruda. Po první světové válce nemovitost – byl to úřednický dům – získal od Colloredo–Mannsfeldů správce jejich panství Václav Palivec. Moc jí neužil, neboť si brzy za své sídlo zvolil útulný venkovský zámek v Osově u Dobříše. Čapkovi se na Strži líbilo. Uchyloval se sem nejen o prázdninách, ale také na podzim, který mu zde učaroval, neboť okolí v této roční době vyniká nad jiné přírodními krásami. Čapek na Strži nejen odpočíval a věnoval se stavebním a zahradnickým pracím, ale také zde pilně tvořil. Právě na Strži vznikla některá jeho významná díla. Především Válka s mloky, Cesta na sever, Bílá nemoc, První parta a také Matka. Psal zde i román Život a dílo skladatele Foltýna, který však zůstal nedokončen. Na Strži Čapek rád přijímal řadu osobností československého kulturního, politického a společenského života, nejvíce pak v roce 1938. V tomto roce se zde také dozvěděl o své nominaci na Nobelovu cenu za literaturu, která mu však díky vypjaté politické situaci nakonec udělena nebyla. Delší dobu zde s Čapkem pobýval i známý novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka, kterému v podkroví zřídili samostatný pokoj.

Čapek rád sedával na blízkém kopečku svýhledem na rybník. Karel Dvořák mu tam v roce 1937 postavil pomníček s krmítkem pro ptáky.

Práce ukončila spisovatelova smrt v roce 1938. Přes válku prošel dům bez větších škod ( Český román, který OS píše za války, ukrývá v zavařovacích láhvích pod stromy na zahradě slavné Strže!), zato po válce, roku 1948, byl domek znárodněn (jako majetek Václava Palivce) a vystřídalo se tu několik nájemníků. Paní Scheinpflugové je umožněno jen obývání malého příbytku. V tom samém roce bylo pozastaveno OS vydávání jejich knih, byla nežádoucí i na prknech Národního divadla. Tehdejší režim zejména nenáviděl její vřelý vztah k dílu Karla Čapka, jehož myšlenky byly doslova trnem v oku komunistům.

Teprve v roce 1963 se úsilím Olgy Scheinpflugové a Miroslava Halíka (dlouholetý obdivovatel a editor díla Karla Čapka) podařilo dům získat pro Památník Karla Čapka.

Opraven byl i domek hajného.  Pár kroků.. na dohled.. od letní usedlosti KČ

Původní expozice vydržela pak až do roku 1997, kdy byla nahrazena novou, bez cenzurních zásahů. Je věnována třem osobám: Karlu Čapkovi, Olze Scheinpflugové a Ferdinandu Peroutkovi a jako hlavní exponát zde byla rekonstruována pracovna Karla Čapka.

virtuální prohlídka Strže

Čapkova pracovna a pracovní stůl jeho manželky Olgy Schienpflugové s jejím portrétem

Hrob Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové.

Až půjdete na vyšehradský hřbitov, vezměte s sebou čistou vodu. Karel Čapek si prý přál, aby na jeho pomníku byla v kamenném korýtku vždy čerstvá voda – pro ptáčky, aby se mohli napít. Ale tak nějak netuším, zda se nejedná o korýtko – pomník na Strži. To by musel nějaký Pražák uvést na pravou míru… zda má pan Čapek pítko pro ptáky i na náhrobku.. A ostatně hmm,  jak by to dopředu o svém náhrobku věděl..

  2 Responses to “Letní byt Karla Čapka na Strži”

  1. Karel ČapekKarel Čapek je můj oblíbený spisovatle, moc ráda čtu jeho knihy. Pokud někdo neví čím začít, tak doporučuji: http://www.vsichnivsem.cz…l_capek

  2. Díky Terko za reakci a odkaz! Máš dobrý vkus :)

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Bad Behavior has blocked 520 access attempts in the last 7 days.