Dub 182011
 

s obálkou Michala Cihláře

Dnes byly knihovny regionu opuštěné, neboť knihovnice Chrudimska blízkého i vzdálenějšího se slétly do Chrudimi na poradu. Probíraly se profesní záležitosti a každá knihovna se pochlubila svými úspěchy, případně zmínila i problémy. Kterých není nikdy dost. Scházíme se pravidelně a jednou za rok vyrazíme na knihovnický zájezd. Letos na podzim se chystáme do Nového Města nad Metují, kde je nová knihovna. A tak ji musíme vidět. Povídaly jsme si o mnohém a knihovnice se nechvalně vyjadřovaly o školení děckařek V Pardubicích. kde se první lekce věnovala počítačovým hrám. Jejich historii a současnosti. Já jsem se však zastávala tohoto proti všem. Ne, že bych chtěla hry s dětmi hrát, ale knihovnice zkrátka by měla být v obraze, aby působila alespoň trochu věrohodně a nepřipadala si mezi dětmi jako počítačový analfabet. Vhodně zmíněná poznámka pronesená samozřejmě udělá divy a vyvolá částečný respekt. Ale je to jen zlomek knihovnického světa..

Dostalo se nám i knihovnických tištěných časopisů, a že jsme se dlouho neviděly, na kupce jich leželo trochu víc. Hned jsem zbystřila! letos má na starosti obálky Michal Cihlář! A titul časopisu je vytesán z linolea! Příjemná změna. Loni obálky tořil Miroslav Huptych. Oba výtvarníky znám, tedy jejich styl je mi známý (M. Huptych ilustroval svými kolážemi moji oblíbenou knihu veršů Radima Vašinky). Huptych tvořil obálky s knižním tématem, Cihlář recykluje své starší grafiky, netvoří tedy extra na téma kniha. Ale díky za ty dary!

Michal Cihlář

Miroslav Huptych.

Ale to nebylo z kultury všechno! Do Chrudimi doputovala Klíčová socha Jiřího Davida, symbol sametové revoluce. Tak jsem ji viděla na vlastní oči! No, není to tak úplně blbý, ale můj styl to není. A hlavně.. čert vem tu sametovku, začíná se nám to poslední dobou pěkně vybarvovat!

Já jsem staromilec a líbí se mi, že ptáka po peří poznáš a umělce po výtvarném stylu. Někdy je to však obtížné, protože mysl, citovost a výtvarné vyjádření se s věkem a situací vyvíjí a nezachytíš-li změnu, jsi v pytli. Jako třeba Jaroslav Róna. Změnil barevnost. Ale to není typický příklad diametrální změny stylu, protože námět, modelace motivu (neboť to, že je sochař se na obraze obráží) a kompozice obrazu rónastyl ještě drží a rozvíjí do jásavějších zítřků.

 

Mimochodem … Róna začal malovat v nedalekém Hlinsku v Čechách. Na učňovském středisku, kde si za první plat koupil olejové barvy.

  3 Responses to “Čtenář v novém hávu”

  1. ČtenářHezký den, jsem moc ráda, že Vás naše obálky zaujaly :-) Jen upřesňuji, že od Miroslava Huptycha jsme přejímali koláže, které byly také již předem vytvořeny, a to pro výstavu Milovníci knížek. Taktéž jste perfektně poznala starší díla Michala Cihláře. Spolupráce s ilustrátory si moc vážíme, bohužel není v našich finančních možnostech objednávat u umělců díla zcela nová – pouze pro náš časopis :-) A tak jsme rádi, že můžeme potěšit oko čtenářů Čtenáře :-) alespoň takto…
    Lenka Šimková
    šéfredaktorka časopisu Čtenář

  2. Dobrý večer! Děkuji, ó to je vzácná návštěva! Za nepřesnost se omlouvám, střihla jsem to od boku. Kdybych se hned vyrazila podívat na web autora, neblamovala bych veřejnost. No, ještě že jste si všimla. A já mám díky vám námět na další text. Zdravím vás i časopis. zuzi

  3. Není zač se omlouvat :-) Jsem moc ráda, že jste o nás napsala :-)
    Také moc zdravím a hlavně chválím skvělý blog!
    Lenka Šimková

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Bad Behavior has blocked 86 access attempts in the last 7 days.