Led 222010
 

….. a jiné básněJste milovníkem poezie? Pak jistě pravidelně sledujete co se na nás loňského roku z poetického obláčku sneslo … máte přehled. Ale spousta dalších, o trochu menších milovníků, kteří mají sice poezii rádi, ale nevycházejí ji vstříc a nechávají se jí spíše náhodně zasahovat, vlastně ani nevědí co se na poli české poezie šustlo. Tak pro vás a také pro sebe tvořím tenhle text – upozornění na jednu knihu a z ní vyňatých pár dobrých básnických kousků. Ale k tématu.

host_obalka

 

Redakce Salonu, čtvrteční literární přílohy tištěného Práva, zvolila za nejlepší báseň roku verše Bolemíry Nešťastné (pravé jméno) Ani nemůžu uvěřit, že to mohlo být letos. Text vyšel v antologii Nejlepší české básně 2009 (Host 2009, verše vybrali Karel Piorecký a Karel Šiktanc) – velmi pěkně o knize hovoří Ondřej Lipár zde

 

Ani nemůžu uvěřit , že to mohlo být letos

Jen rajčata na betonu
jsou pravda.
Informační šum,
vrabec na azalce.
Švestka koncem listopadu
voní psím granulátem.

To je, na co jsem přišla.
Ani nemůžu uvěřit, že to mohlo být letos.

A jak mě vidí oni?

držíme lem očí
těsně nad spánkem

 

/Bolemíra Nešťastná/

Přikládám i další texty ze zmíněného sborníku, zveřejněné v Salonu:
(uhodnete kdo napsal Záda" ?)

 

Záda

Jilskou či Karlovou
večer chvátal jsem na mši svatou
míjel jsem dva mladé lidi
v přítmí do tváře jsem jim neviděl

však zaslechl jsem
jak ona řekla mu
pojď ke mně
umyješ mi záda

větu tak úchvatnou
dávno jsem neslyšel
do kostela jsem šel
a zůstal jsem
jen na evangelium

nechtěl jsem abych tu větu zapomněl
teď v hospodě u Rudolfina
jsem si ji zapsal

Pojď ke mně
Umyješ mi záda

A další napsal Ladislav Zedník (1977)

 

Za kapku světa

Kapka světa? Oheň teče? Znám ten jez, kde řeka vkleče
žvýká v ústech měkký provaz. V její dásni – pouze pro nás –
stolička už bez rybáře… Půjdu po tmě
tvojí tváře
zakopnu o Snad to znáte, přijdu si jak vysušená…
Na most – jako do rovnátek – vjede vlak
do Vytlučena,
kde se píše o mluvení – když už dávno
o čem není,
kde se říká Jak to přijde, že když sníme celý příběh
začneme se sytit hladem – -

 *****

A Radek Malý. Poprvé jsem se s jeho básněmi setkala u písničkáře Buriana, který zhudebnil jeho brilantně přeložené verše dotehdá pro mne jen autora dětských knih Ericha Kästnera ( Třináct měsíců) a uhranula mne jeho kdesi zveřejněná báseň Buchenwald" – zde je a pod ní báseň ze zmíněného sborníku. Obě jsou úžasné, představy přetavené reálně do básně, tak neobvykle, člověk má pocit, že čte něco úplně nového a fascinujícího, je to naoko suché, leč velmi zručně napsáno …. ach, co to jen v člověku vyvolává!!!

Buchenwald 28. 11. 2000

Vyhřezlý listopad
Něžně mží z šedých mraků
Den vhodný leda snad
k návštěvě koncentráku

Přivstal sis po flámu
Vnímáš to nonkonformně:
Sto koster v pyžamu
Pár bohů v uniformě

Márnice ptá se tě
jestlis už viděl pece
Jen vzhledem k pietě
nezvracíš Vzchop se přece

Ve dvoře stojí kůl
Ty u něj A krev cáká
Je v tobě Žida půl
a půlka esesáka

 

Prší a Češi opouštějí kempy

Čas plyne dvěma odlišnými tempy
Prší a Češi opouštějí kempy
Dvojhlavé karty, plastový nábytek
Na pláži leží odžitý zážitek

Smutní jak Srbové uprostřed Evropy
Bez moci, moře a Kosova Bez ropy
Zavála bríza Všecko uletělo
A má-li Balkán duši, má i tělo?

Kotorské kočky, hubené a plaché
značkují místa na mapách svým pachem
a kdyby Srbsko stokrát chtělo moře
dostane jenom jizvy Černé Hoře

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Bad Behavior has blocked 49054 access attempts in the last 7 days.